středa 26. září 2007

O bolesti . . .

Láska způsobuje bolest. Ale taky bolest léčí. Láska prostě bolest je.

Bolest není od lásky nikdy daleko. Láska vám může srdce naplnit, pak zlomit a to zlomené srdce zase vyléčit. A platí, že každá láska vlastně končí nešťastně, dřív nebo později - pprotože i v případě, kdy třeba láska trvá celý život, tak jeden nutně umře dřív a zanechá toho v zármutku...


Láska je slepá - a láska taky otevírá oči.
Zamilovat se do osoby jiné rasy,jiného náboženství nebo společenského postavení bývá dříve či později jak bolestivé tak poučné. Zamilovat se do osoby opačné sexuální orientace dřív nebo později přinese bolest i poznání. A zamilovat se do lásky víc než do člověka vám způsobí bolest a přinese moudrost. Dříve či později. Láska je veličina aktivní - není to rybník, ale řeka.

Z lásky se vám může chtít umřít - ale taky můžete pro lásku chtít žít...

Udál se mě příběh...Správně, neříkám, že se mi děje, on už se udál - filmová páska se přehrála a zasekla na konci... Už jen šum...

Byl to krásný příběh, jak pohádka... Ale přes všechnu tu lásku v příběhu je ona bolest. V tom příběhu je pach spáleného masa a žár hořícího srdce. O takové lásce je Hemingwayův román Sbohem,armádo, jenže Hemingway si to vymyslel. V tom mém příběhu šlo o jiné sbohem.O takové,jež vás vysvobodí, přitom na bolesti přidá.

Dva lidé si to prožili. Bolest a láska jsou pravdivé...

2 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Moc hezky řečeno..:)Jinak zdravím,Verčo:)

kennymen řekl(a)...

"láska je řeka" a ničím se nedá přehradit,protože si cestu najde,pro aby mohla žít....:-)